Zvyšující se koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře přitahuje stále více pozornosti k hledání řešení, jak jej vázat v přírodních ekosystémech. Potenciálním možnostem vázání uhlíku v lesních ekosystémech, zejména v lesních půdách se věnují i pracovníci Ústavu půdní biologie BC AV ČR a Výzkumné infrastruktury SoWa. Jejich nejnovější práce přináší první ucelenou studii o tom, jak druh stromu...
Únorový videomagazín Akademie věd ČR přibližuje výzkum hned dvou našich kolegů: Hendrika Küppera, který zkoumá cesty těžkých kovů (nejen) v rostlinách, a Veroniky Jílkové, která podobně stopuje uhlík v půdě.
Půda je úžasný orgán planety; všichni živí tvorové jednoho dne umírají a jsou zcela recyklováni pro budoucí použití. Jen díky této neustálé recyklaci se naše tělo může skládat ze stejných atomů jako těla dinosaurů. Půda, a konkrétně půdní živočichové představují nejdůležitější recyklační stanici na planetě Zemi.
Půda patří k věcem, které obvykle považujeme za něco samozřejmého, o čem ani nepřemýšlíme. Její dlouhodobé intenzivní využívání ovšem může mít řadu nepříjemných následků, varuje zpráva Expertní rady evropských akademií (EASAC). Podle ní je nejvyšší čas, aby politici začali brát tato rizika v potaz. Členem expertní skupiny, která vypracovala tuto zprávu, byl i Miloslav Šimek z Ústavu půdní...
V pondělí 5. listopadu odstartuje 18. ročník největšího vědeckého festivalu v České republice – Týden vědy a techniky Akademie věd (AV) ČR. Již tradičně se do něj zapojuje i českobudějovické Biologické centrum (BC) AV ČR, které pořádá dny otevřených dveří na všech svých pracovištích a nabízí přednášky z biologických oborů pro středoškoláky. Letos také BC AV ČR prezentuje své výsledky na...
V Pátku Lidových novin (12.10) vychází rozsáhlý rozhovor s Veronikou Jílkovou z Biologického centra AV ČR. Mluví v něm například o tom, proč jsou mravenci na rozdíl od lidí takoví altruisté, o těžkém a krátkém životě mravenčích samečků a o tom, kde udělal ondřej Sekora chybu, když tvořil postavu Ferdy mravence.
Nejen zábavné experimenty a kvízy, ukázky živého hmyzu nebo parazitů, včelařská show, Mikrárium, či krátké dokumentární filmy. Pro odvážlivce se v pátek 5.10. otevře také labyrint chodeb a laboratoří, skrývající amulet vědění...
Půda je základem našeho životního prostředí. Je nezbytná nejen pro člověka, rostlinstvo a půdní živočichy, ale také v krajině zadržuje a čistí vodu, a má celou řadu dalších funkcí. Intenzivní hospodaření člověka spojené s nadměrným používáním chemických přípravků půdu nejen vyčerpává, ale na mnoha místech dokonce nenávratně ničí. Lze vůbec vyhovět potřebám lidí a zároveň hospodařit šetrněji..?
Půda patří k největším a nejdůležitějším zásobárnám uhlíku na Zemi. Pokud budeme znát řídící faktory ovlivňující zadržování uhlíku v půdě, můžeme půdu udržitelně využívat a ovlivňovat tak, aby nejen nedocházelo k úbytku uloženého uhlíku, ale aby se v půdě další ukládal. Taková strategie vede nejen ke snížení koncentrace CO2 v atmosféře, ale také ke zvýšení úrodnosti půdy.
Po staletí žily v české krajině na jednom metru čtverečním až stovky žížal. Bývají považovány za symbol zdravé půdy. Nyní na některých místech nezbyla ani jediná. Jde například o část půd na jižní Moravě, v kraji dlouhodobě sužovaném suchem. Žížaly jsou přitom pro vlhkost půdy klíčové.
.jpg "Dny otevřených dveří na Biologickém centru")
