Co se děje s léky v půdě?

Půdní mikrobiologové z Biologického centra AV ČR sledovali v laboratoři vliv 6 různých léčiv (antibiotik, léků proti alergiím, epilepsii, depresi a hypertenzi) a jejich směsi na společenstva mikrobů v 7 různých zemědělských půdách ČR.

„Zjistili jsme, že obzvláště antibiotika v uvedené směsi negativně působí na rozklad zkoumaných léčiv v půdách,“ říká mikrobioložka Alica Chroňáková. Také půdní mikroorganizmy byly zasaženy aplikací léčiv a reagovaly různě (útlumem, nebo stimulací jejich růstu či aktivity), přičemž nejčastěji utrpěly půdy horší kvality, jako je písčitá půda a hnědozem. Kvalitnější půdy vyvinuté na spraších (černozemě a phaeozem) byly díky jiným vlastnostem a většímu množství mikroorganismů vůči léčivům odolnější a lépe se zotavily. Při analýze složení mikrobiálních společenstev pak badatelé zjistili, že antibiotika a směs všech 6 léčiv nejvíce poškodily půdní bakterie, a naopak v některých případech podpořily růst mikroskopických půdních hub. A právě na ty zaměřili badatelé svou pozornost. Pilotní výsledky totiž naznačují, že určité půdní houby dokáží rozkládat léčiva v laboratorních podmínkách. Dalším krokem bude ověřit tyto schopnosti v půdě.

Na snímcích zleva:

1. půdní houba rodu Talaromyces sp. ve své plné kráse (patří do stejné čeledi jako známé Penicillium)

2. Na houbu působí 50 mikrogramů irbesartanu (lék proti vysokému tlaku) – růst houby se omezí a zpomalí, vytváří se méně pigmentu (houba je světlejší), nevytvářejí se spóry (zelený povlak na myceliu).

3. Desetkrát jsme zvýšili množství léku, tj. na 500 mikrogramů, a změny jsou ještě patrnější. Houba dále relativně více produkuje exudáty (červené kapky na povrchu mycelia). Tyto chemické látky mohou být mykotoxiny.

Foto: František Lorenc, BC AV ČR