Z české půdy mizí žížaly, půda je dnes substrát bez života
Po staletí žily v české krajině na jednom metru čtverečním až stovky žížal. Bývají považovány za symbol zdravé půdy. Nyní na některých místech nezbyla ani jediná. Jde například o část půd na jižní Moravě, v kraji dlouhodobě sužovaném suchem. Žížaly jsou přitom pro vlhkost půdy klíčové.
„Průsak do půdy zvyšují dvakrát až třikrát. Žížaly v sobě také drží vláhu,“ říká v celostránkovém rozhovoru pro Lidové noviny Václav Pižl z Ústavu půdní biologie BC AV ČR. Žížaly pomáhají proti vysychání půdy, zároveň jim ale sucho škodí. „Když teď rýpnete do půdy, nenajdete skoro žádnou. Buď jsou hluboko zalezlé, nebo je jich tam strašně málo. Zase se vzpamatují, ale kdyby se sucha měla opakovat, povede to k všeobecnému poklesu jejich populace," varuje biolog.
Žížalám škodí velké dávky pesticidů, hluboká orba i utužování půdy těžkou technikou. Půda je dnes substrát bez života, chybí v ní nejen kroužkovci, ale i většina půdních živočichů a mikroorganismů. To je důvod, proč nefungují půdní procesy tak, jak by měly, a dochází k vodní i větrné erozi.
Více se dočtete v článcích Lidových novin ze 7. a 8. července 2018:
Životodárné žížaly mizí z české půdy. Jde přitom o tvory, kteří pomáhají v boji se suchem
Půda je dnes substrát bez života. Žížaly nahrazují téměř veškerou zemědělskou techniku, tvrdí Pižl
