Nová publikace hodnotí ekologický stav mokřadů ČR
Do distribuce se právě dostává nová souborná publikace, která se podrobně věnuje hodnocení a perspektivám ekologického stavu mokřadů České republiky. Do knihy přispěli pracovníci Biologického centra, kteří monitorovali v mezinárodně chráněném mokřadu Podzemní Punkvy bezobratlé živočichy.
Výzkumné aktivity a monitorování těchto ploch se uskutečnily v rámci projektu Ministerstva životního prostředí ČR s podporou programu EHP a norských fondů. Projekt se zaměřil na ochranu, výzkum a udržitelné využívání mokřadů a jejich biodiverzity v České republice v souvislosti s naplňováním závazků vyplývajících z členství České republiky v mezinárodních úmluvách v ochraně přírody, zejména Ramsarské úmluvy o ochraně mokřadů.
Mokřad Podzemní Punkvy je jedním z mezinárodně významných ramsarských mokřadů. Jedná se o nejrozsáhlejší jeskynní systém zahrnující Amatérskou jeskyni a s ní související koridory. Zde pracovníci Ústavu půdní biologie (Karel Tajovský, Václav Pižl, Josef Starý, Peter Čuchta) monitorovali na 5 stacionárních plochách terestrické bezobratlé. Ukázalo se, že vedle známých trvalých populací žížaly Aporrectodea rosea obývá obdobně některé části podzemích chodeb další druh Allolobophora chlorotica. Kromě bohaté fauny roztočů-pancířníků a chvostoskoků, v obou skupinách s převahou tzv. trogloxenních druhů, ale i s přítomností význačných a na jeskyně úzce vázaných troglofilních druhů, je mokřad Podzemní Punkvy osídlován více druhy žížal, mnohonožkami, stejnonožci a dalšími bezobratlými, schopnými osídlovat subterrání systémy.
Žížala Aporretodea rosea a typické akumulace žížalinců na povrchu sedimentů v Amatérské jeskyni.
Mnohonožka Brachychaeteuma bradeae obývá u nás téměř výhradně subteránní prostředí.
Analýzy průsaků skapových vod v některých částech jeskyní potvrzují setrvalý negativní vliv chemizace, k níž dochází při obhospodařování nadzemích území. Přísun organické hmoty podzemním tokem Punkvy naopak umožňuje trvalou existenci zde žijících populací saprofágních a dalších bezobratlých živočichů.
Výsledky dokládající unikátnost těchto podzemních systémů jsou shrnuty v jedné z kapitol této publikace. Některé dílčí údaje k dalším mokřadům (fauna motýlů rašelinišť) zpracovávali také pracovníci Entomologického ústavu (Jiří Beneš a Lukáš Čížek).
Publikaci vydalo Beleco, z. s., Praha.
Pithart D. a kol. (Eds.) 2017: Ekologický stav mokřadů České republiky a trendy jejich vývoje. Beleco, Praha, z. s., 239 str.
Kapitola:
Tajovský K., Bruthans J., Starý J., Čuchta P., Pižl V. 2017: 2. 4. Ekologický stav ramsarské lokality Podzemní Punkva. In: Pithart, D., Přikryl, I., Melichar, V., Křesina, J., Vlasáková, L. (Eds.), Ekologický stav mokřadů České republiky a trendy jejich vývoje. Beleco, Praha: 153-171. ISBN 978-80-270-3127-6
